USA i Evropská unie investují v posledních letech miliardy dolarů a eur do výzkumu lidského mozku. Díky tomu jsou přesně známa místa v mozku, která řídí činnost různých tělěsných orgánů i kde se odehrávají vyšší mozkové činnosti jako jsou myšlenky nebo řeč. Známy jsou i frekvence vysílaní nervových signálů, které různým činnostem v lidském mozku odpovídají. Lidský mozek totiž, podobně jako počítače, funguje digitálně, protože informace uvnitř mozku se přenášejí počtem a frekvencí nervových vzruchů. O to snadněji si mozek „rozumí“ s počítačovými technologiemi.
Doktorka Sarah Lisanbyová z Národního ústavu pro výzkum duševního zdraví v americkém státě Maryland dokáže magnetickou stimulací mozku vyvolat pohyby v různých částech těla, kterým pacient nemůže zabránit https://www.cbsnews.com/news/ect-is-shock-therapy-making-a-comeback/. K tomu stačí vyslat do těch částí mozku, které ovládají pohyby těla, frekvence magnetických pulsů, které odpovídají frekvencím činnosti neuronů v těchto místech v mozku, když vyvolávají nějaký pohyb, a na pacientově vůli už nezáleží, jaký pohyb jeho tělo provede.
V rámci výzkumů mozku, hrazených v USA a EU byla objevena i nová technologie, která otevírá možnost ovládání činnosti lidského mozku – světelná stimulace mozku. K tomu, aby tato technologie mohla být použita, je třeba zavést do neuronů v mozku pomocí speciálních virů bílkoviny, které reagují na světlo a potom do mozku umístit i zdroj světelných impulsů. Blikání světla v patřičné frekvenci vyvolá stejnou činnost neuronů, jakou by vyvolaly normální nervové reakce v organismu. Mozek myší, na kterých je tato technologie zkoušena, je pak možné donutit, aby v jejich tělech vyvolal reakce, ke kterým by za normálních okolností nedošlo nebo změnit psychický stav myší. Vědci například donutili myš běhat pořád dokola http://www.technovelgy.com/ct/Science-Fiction-News.asp?NewsNum=2369 a zrovna tak byli schopni vypínat a zapínat v myších mozcích vzpomínky, které v myších vyvolaly strach a měnit jejich negativní citové vzpomínky na pozitivní a naopak http://science.sciencemag.org/content/341/6144/387.figures-only https://www.theguardian.com/science/neurophilosophy/2015/mar/09/false-memories-implanted-into-the-brains-of-sleeping-mice .
Na univerzitě v americkém městě Berkeley je teď tato metoda, pořád ještě na myších, zdokonalována tak, aby v budoucnosti bylo možné v lidském mozku upravovat počitky, vkládat tam představy, které nebyly vyvolány skutečnými zážitky nebo vůně, které vůbec neexistují. Vědci k tomu používají počítači generovaných „hologramů“, které vytvářejí trojrozměrné světelné vzorce. Věří, že se jim takto podaří vyvolat nebo potlačit aktivitu tisíců neuronů naráz, číst průběžně činnost mozku a rozhodovat o tom, jaká má být jeho další činnost. Jejich cílem je pomoci tímto způsobem lidem, kteří nevidí, neslyší nebo jsou paralyzováni https://www.futurity.org/holographic-brain-modulator-memories-1748292-2/ . Kdyby vědci nemuseli upravovat neurony tak, aby reagovaly na světlo a vkládat do mozku zdroj světla, pracovali by zároveň na metodě, jak na dálku ovládat lidský mozek a lidské chování. Už od 30. ket minulého století ale byly zkoumány účinky elektromagnetikých vln na lidský mozek a v roce 1974 byl zveřejněn experiment, při kterém byly pokusnému subjektu vysílány pomocí pulsovaných mikrovln přímo do mozku záznamy vyslovovaných číslovek od 1 do 9 a ten je rozeznával. Vyslovované číslovky musely být převedeny do mikrovlnných pulsů ve frekvencích, které odpovídaly frekvenčnímu zpracování vnímaných slov v nervové soustavě https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/1137231 http://telepathhero.blogspot.com/2013/12/microwaves-and-behavior-american.html. Tvrzení, že zatím není možné na dálku ovládat činnost lidského mozku je tímto experimentem zásadně zpochybněno.
Díky zmapování center různých mozkových činností a frekvencí vysílání nervových impulsů v nich jsou dnes lékařské týmy schopné pomoci mnoha lidem, kteří byli v minulosti z různých důvodů neschopní normálního života. Byly vytořeny protézy, které reagují přímo na signály z mozku https://ieeexplore.ieee.org/stamp/stamp.jsp?tp=&arnumber=8082156. a umožňují lidem, kteří přišli o končetiny používat protéz podobným způsobem jakým zdraví lidé používají své tělo. Lidem, kteří byli ochrnutím skoro úplně odděleni od světa umožnila moderní neurověda navázat s ním znovu kontakt. V roce 2006 vložili vědci do mozku muže, který úplně ochrnul, implantát, který převáděl činnost jeho mozku do různých přístrojů a umožňoval mu tak otevírat e-mail, ovládat televizi a robotickou paži. Stejnou metodou dokázali ochrnutí lidé i hledat na internetu, hrát počitačové hry https://www.nytimes.com/2011/09/18/magazine/the-cyborg-in-us-all.html?pagewanted=all nebo řídit své pojízdné vozíky.
Specializovaný počítačový software dnes už „rozumí“ činnosti neuronů v mozku natolik, že je schopný reprodukovat to, co vnímáme. Kanadští vědci předvedli experiment, při kterém počítač proměnil elektroencefalografické záznamy z mozku lidí, kteří vnímali něčí tvář, v podobiznu člověka, jehož tvář pokusný subjekt vnímal http://www.foxnews.com/tech/2018/02/26/this-literally-reads-your-mind-to-re-create-images-faces-see.html.
Stejně proveditelná je i opačná procedura, kdy jsou data, zpracovaná počítačem, vysílána do mozku a vytváří v něm novou realitu. Implantátem do mozku, spojeným s kamerou na brýlích se daří vrátit alespoň částečné zrak lidem, kterým přestanou fungovat fotoreceptory na sítnici. Kamera na brýlích v tomto případě obchází sítnici a vysílá do implantátu elektrické signály ve fekvencích, kterým „rozumí“ neurony, které zpracovávají zrakové vjemy http://www.businessinsider.com/scientists-put-a-bionic-eye-to-the-test-and-it-helped-blind-people-see-again-2015-7.
Tyto objevy už začínají být přenášeny i do průmyslu. Japonská automobilka Nissan začátkem tohoto roku testovala čepici s elektrodami, které čtou reakce mozku řidiče a přenášejí je do řízení auta. Řízení auta je tak schopné provádět operace, jako je brzdění o 0.2 až 0,5 vteřiny rychleji, než by to dokázal řidič http://www.news.com.au/technology/innovation/motoring/motoring-news/nissan-unveils-technology-that-can-interpret-signals-from-drivers-brains/news-story/6ae5b3100c6b41eb3a9fceb2b2b9e06b http://www.news.com.au/technology/innovation/motoring/motoring-news/nissan-unveils-technology-that-can-interpret-signals-from-drivers-brains/news-story/6ae5b3100c6b41eb3a9fceb2b2b9e06b .
V roce 2014 některé čínské firmy nařídily svým zaměstnancům, aby začali nosit čepice, které zaznamenávají jejich mozkovou činnost a přenášejí ji do kanceláří jejich šéfů, kteří se tak dozvědí o změně jejich citového stavu – jestli jejich podřízení dostali vztek, začali se bát nebo propadli smutku. U řidíčů vysokorychlostních vlaků zase čepice sledují, jestli jsou během jízdy soustředění a jestli neusínají. Následkem takto získaných informací byli někteří pracovníci posláni, aby si odpočinuli jeden den doma http://www.news.com.au/lifestyle/real-life/china-introduces-artificial-intelligence-thought-police-to-improve-worker-efficiency-military-loyalty/news-story/cbd106386c26843229e49ccedb4be218 .
Vědci věří, že se jim podaří postupně zvyšovat vzdálenost přístrojů, které snímají činnost mozku nebo na jeho činnost působí. Použití technologií umožňujících dálkový přístup k mozku ovšem nepochybně otevře také cestu k jeho dálkovému ovládání. Už jsme uvedli, že mikrovlny pulsované ve frekvencích nervové činnosti mají na mozek stejný účinek jako magnetické pulsy nebo světlo blikající ve speciálně upraveném mozku.
Propojením dvou mozků pomocí elektrod a internetu se v roce 2013 italským vědcům podařilo dosáhnout mezi několika páry dobrovolníků mimosmyslové komunikace, kdy se jejich mozkové frekvence synchonizovaly v závislosti na sluchových vjemech, vysílaných do mozku vždycky jednoho z nich. Autoři tohoto experimentu spekulovali, že stejného propojení dvou mozků by mohlo být dosaženo pomocí tzv. kvantového propletení, tj. situace kdy dvě skupiny částic jsou takzvaně nelokálně propojeny a imitují své reakce bez ohledu na to, jaká je mezi nimi vzdálenost. Podle jejich hypotézy by bylo možné: „spojit dvě mysli a následně dva mozky jako komplementární části jediného systému a studovat jejich vzájemné reakce na dálku bez jakýchkoli klasických propojení“ https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2423852 https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2444760.
V letošním roce byl na Světové ekonomické fórum v Davosu přizván i historik Juval Noah Harari. Redaktorka britského deníku Financial Times, která jeho přednášku uváděla, zdůraznila, že není obvyklé, aby byl mezi nejvýznamnější světové politiky a ekonomy přizván i historik. Juval Noah Harari ve své přednášce varoval před vznikem nové totality, založené na ovládání lidských mozků, ke které by mohlo dojít už v příští generaci. „Jakmile jsou [elitám] známé algorytmy [elektrických signálů v mozku], které nám rozumí lépe než my sami, budou moci předpovědět mé touhy, manipulovat mé city a dokonce rozhodovat místo mě. A když nebudeme dost opatrní, může být výsledkem nástup digitálních diktatur. Ve 21. století můžeme být zotročeni digitálními diktaturami“ řekl Harari http://www.ynharari.com/wef2018. Podobně se v dubnu na konferenci v Las Vegas vyjádřila badatelka stanfordské univerzity v oboru neurologie a šéfka výzkumu firmy Dolby Labs, Poppy Crumová. Řekla: „Vaše přístroje budou o vás vědět víc, než vy sami. Myslím, že je třeba, abychom se zamysleli nad tím, jak [tato data] budou použita“ http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-5611645/Future-devices-let-companies-scan-body-detect-mood-health.html .
Vědci z university v Kalifornii vyvinuli přístroj, který dokáže zaznamenávat vlny z mozku, nacházet v ních analýzou souhlásky a samohlásky a přetvářet tak naše myšlenky na slova. Ochrnutý člověk by tak mohl psát, aniž by používal klávesnici nebo dokonce pomocí syntezátoru mluvit. Přesnost tohoto přístroje zatím dosáhla 90%. Vědci věří, že během příštích pěti let se podaří vyvinout chytrý telefon, ke kterému by tento přístroj mohl být připojen. Přístroj by samozřejmě odhaloval i utajované myšlenky https://www.researchsnipers.com/device-that-translates-your-thoughts-in-to-words-will-be-in-smar https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3497935/ .
Společnosti Apple a Samsung ve skutečnosti už mají prototypy elektroencefalografických zařízení, které je možné si nasadit na hlavu a které jsou schopné předávat do těchto nových typů chytrých telefonů mozkové vlny a očekávají, že přímé propojení s mozkem postupně nahradí i u počítačů klávesnici, dotykové displeje, myši a hlasové příkazy https://lsspjournal.springeropen.com/articles/10.1186/s40504-017-0050-1.
V USA dokázali vědci v roce 2013 rozlišit podle jejich mozkové činnosti demokraty od republikánů a v roce 2016 dokázali pomocí magnetické stimulace mozku způsobit, že pokusné subjekty byly otevřenější vůči kritice jejich vlasti, než ty, které magnetické stimulaci mozku nebyly vystaveny https://lsspjournal.springeropen.com/articles/10.1186/s40504-017-0050-1 . Pokud lidé otevřou přístup do svých mozků počítačům a chytrým telefonům, nebude nijak obtížné, aby informace z jejich mozků sbíraly i zpravodajské agentury, které bez velkých problémů najdou i způsoby jak činnost lidských mozků manipulovat tak, aby vyhovovala vládám, které je řídí.
V dubnu roku 2017 zveřejnili vědec v oboru neuroetiky z university v Basileji Marcello Ienca a právník se zaměřením na lidská práva v univerzity v Zurichu Roberto Andorno v odborném časopise Life Sciences, Society and Policy (Vědy o životě, společnost a politika) https://www.theguardian.com/science/2017/apr/26/new-human-rights-to-protect-against-mind-hacking-and-brain-data-theft-proposed?CMP=share_btn_fb článek „Na cestě k novým lidským právům ve věku neurovědy a neurotechnologie“ https://lsspjournal.springeropen.com/articles/10.1186/s40504-017-0050-1, ve kterém vyzývali, aby byly zahájeny práce na zákonech, které by chránily lidské právo na svobodu a další lidská práva před zneužitím technologií, které otevírají přístup do lidského mozku. V článku psali: „lidská mysl je… posledním útočištěm osobní svobody a sebeurčení“ a „v současné době žádná právní nebo technická záruka nechrání mozková data před stejným dolováním dat a metodami pronikání do soukromi, jaká se používají u jiných druhů informací“.
V článku upozorňovali na to, že přístup do lidského mozku by mohl být využíván i k reklamě a že společnosti jako Google, Disney, CBS a Frito-Lay už využívají služeb neuromarketingu k měření zákaznických preferencí a působení jejich reklam na zákazníky, že neuromarketingové společnosti EmSense, Neurosense, MindLab International a Nielsen používají rutinně technik analýzy nervové činnosti k analýzám chování zákazníků a předpovědím jejich chování a dokonce i k jeho ovlivňování.
Marcello Ienca a Roberto Andorno ve svém článku upozornili také na to, že jsou už testovány detektory lži, založené na analýze nervové činnosti, jejichž účinnost dosahuje 90% a že jejich používání by zpochybnilo právní principy, podle kterých podezřelý nemusí svědčit sám proti sobě.
Autoři také nevynechali skutečnost, že výzkumem mozku se zabývají i zpravodajské a armádní agentury a že z minulosti jsou známy případy, kdy byly při výzkumu působení chemikálií na mozek, používáni k experimentům lidé, kteří o těchto experimentech nebyli informováni. Naráželi zřejmě na to, že na světě dnes žije nějakých 30.000 lidí, kteří si stěžují, že jsou tímto způsobem mučeni nebo manipulováni. Podle odhadu New York Times jich jen v USA žije přibližně 10.000. New York Times je ovšem označily za duševně nemocné.
Jak vyplývá z článku Marcello Ienca a Roberto Andorna, mezi právními odborníky probíhají diskuse na téma ochrany lidského mozku a tím i lidské svobody před použitím neurotechnologií už delší dobu. Jeden z nich dospěl k následující formulaci: „právo na svobodu ovládání svého vlastního vědomí a elektrochemických myšlenkových procesů je nezbytným základem pro jakoukoli další svobodu“.
V letech 2016 a 2017 žádalo 10 evropských organizací Evropskou komisi, aby se v Evropské unii začalo pracovat na zákonech, které by zakazovaly elektromagnetické zásahy do fungování liského organismu a mozku https://proevropu.com/otevreny-dopis-evropske-komisi/ . Evropská komise reagovala tvrzením, že podobné zákony nespadají do její kompetence a že musí být vytvářeny v jednotlivých členských státech EU separátně. Vytvořením těchto zákonů by se tedy měla zabývat česká vláda, jakkoli je evidentní, že by věci bylo daleko prospěšnější, kdyby tyto zákony byly vytvořeny na celoevropské úrovni.
Nemůže být sporu o tom, že čím déle budou světové vlády odkládat vytvoření těchto zákonů, tím více se budou přibližovat k vytvoření nové totality, založené na dálkovém ovládání činnosti mozků občanů. Je ale otázka, jestli se občané začnou proti vzniku této totality bránit dřív než jim jejich vlády oznámí, že činnost jejich mozků může být ovládána pulsovanými mikrovlnami, vysílanými například pomocí systému antén mobilních operátorů. V tomto směru zůstává všechno závislé na vládách.