USA i Evropsk\u00e1 unie investuj\u00ed v posledn\u00edch letech miliardy dolar\u016f a eur do v\u00fdzkumu lidsk\u00e9ho mozku. D\u00edky tomu jsou p\u0159esn\u011b zn\u00e1ma m\u00edsta v mozku, kter\u00e1 \u0159\u00edd\u00ed \u010dinnost r\u016fzn\u00fdch t\u011bl\u011bsn\u00fdch org\u00e1n\u016f i kde se odehr\u00e1vaj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed mozkov\u00e9 \u010dinnosti jako jsou my\u0161lenky nebo \u0159e\u010d. Zn\u00e1my jsou i frekvence vys\u00edlan\u00ed nervov\u00fdch sign\u00e1l\u016f, kter\u00e9 r\u016fzn\u00fdm \u010dinnostem v lidsk\u00e9m mozku odpov\u00eddaj\u00ed. Lidsk\u00fd mozek toti\u017e, podobn\u011b jako po\u010d\u00edta\u010de, funguje digit\u00e1ln\u011b, proto\u017ee informace uvnit\u0159 mozku se p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed po\u010dtem a frekvenc\u00ed nervov\u00fdch vzruch\u016f. O to snadn\u011bji si mozek \u201erozum\u00ed\u201c s po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdmi technologiemi.<\/p>\n\n\n\n
Doktorka Sarah Lisanbyov\u00e1 z N\u00e1rodn\u00edho \u00fastavu pro v\u00fdzkum du\u0161evn\u00edho zdrav\u00ed v americk\u00e9m st\u00e1t\u011b Maryland dok\u00e1\u017ee magnetickou stimulac\u00ed mozku vyvolat pohyby v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech t\u011bla, kter\u00fdm pacient nem\u016f\u017ee zabr\u00e1nit https:\/\/www.cbsnews.com\/news\/ect-is-shock-therapy-making-a-comeback\/<\/a>. K tomu sta\u010d\u00ed vyslat do t\u011bch \u010d\u00e1st\u00ed mozku, kter\u00e9 ovl\u00e1daj\u00ed pohyby t\u011bla, frekvence magnetick\u00fdch puls\u016f, kter\u00e9 odpov\u00eddaj\u00ed frekvenc\u00edm \u010dinnosti neuron\u016f v t\u011bchto m\u00edstech v mozku, kdy\u017e vyvol\u00e1vaj\u00ed n\u011bjak\u00fd pohyb, a na pacientov\u011b v\u016fli u\u017e nez\u00e1le\u017e\u00ed, jak\u00fd pohyb jeho t\u011blo provede.<\/p>\n\n\n\n V r\u00e1mci v\u00fdzkum\u016f mozku, hrazen\u00fdch v USA a EU byla objevena i nov\u00e1 technologie, kter\u00e1 otev\u00edr\u00e1 mo\u017enost ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010dinnosti lidsk\u00e9ho mozku – sv\u011bteln\u00e1 stimulace mozku. K tomu, aby tato technologie mohla b\u00fdt pou\u017eita, je t\u0159eba zav\u00e9st do neuron\u016f v mozku pomoc\u00ed speci\u00e1ln\u00edch vir\u016f b\u00edlkoviny, kter\u00e9 reaguj\u00ed na sv\u011btlo a potom do mozku um\u00edstit i zdroj sv\u011bteln\u00fdch impuls\u016f. Blik\u00e1n\u00ed sv\u011btla v pat\u0159i\u010dn\u00e9 frekvenci vyvol\u00e1 stejnou \u010dinnost neuron\u016f, jakou by vyvolaly norm\u00e1ln\u00ed nervov\u00e9 reakce v organismu. Mozek my\u0161\u00ed, na kter\u00fdch je tato technologie zkou\u0161ena, je pak mo\u017en\u00e9 donutit, aby v jejich t\u011blech vyvolal reakce, ke kter\u00fdm by za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed nedo\u0161lo nebo zm\u011bnit psychick\u00fd stav my\u0161\u00ed. V\u011bdci nap\u0159\u00edklad donutili my\u0161 b\u011bhat po\u0159\u00e1d dokola http:\/\/www.technovelgy.com\/ct\/Science-Fiction-News.asp?NewsNum=2369<\/a> a zrovna tak byli schopni vyp\u00ednat a zap\u00ednat v my\u0161\u00edch mozc\u00edch vzpom\u00ednky, kter\u00e9 v my\u0161\u00edch vyvolaly strach a m\u011bnit jejich negativn\u00ed citov\u00e9 vzpom\u00ednky na pozitivn\u00ed a naopak http:\/\/science.sciencemag.org\/content\/341\/6144\/387.figures-only<\/a> https:\/\/www.theguardian.com\/science\/neurophilosophy\/2015\/mar\/09\/false-memories-implanted-into-the-brains-of-sleeping-mice<\/a> .<\/p>\n\n\n\n Na univerzit\u011b v americk\u00e9m m\u011bst\u011b Berkeley je te\u010f tato metoda, po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b na my\u0161\u00edch, zdokonalov\u00e1na tak, aby v budoucnosti bylo mo\u017en\u00e9 v lidsk\u00e9m mozku upravovat po\u010ditky, vkl\u00e1dat tam p\u0159edstavy, kter\u00e9 nebyly vyvol\u00e1ny skute\u010dn\u00fdmi z\u00e1\u017eitky nebo v\u016fn\u011b, kter\u00e9 v\u016fbec neexistuj\u00ed. V\u011bdci k tomu pou\u017e\u00edvaj\u00ed po\u010d\u00edta\u010di generovan\u00fdch \u201ehologram\u016f\u201c, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed trojrozm\u011brn\u00e9 sv\u011bteln\u00e9 vzorce. V\u011b\u0159\u00ed, \u017ee se jim takto poda\u0159\u00ed vyvolat nebo potla\u010dit aktivitu tis\u00edc\u016f neuron\u016f nar\u00e1z, \u010d\u00edst pr\u016fb\u011b\u017en\u011b \u010dinnost mozku a rozhodovat o tom, jak\u00e1 m\u00e1 b\u00fdt jeho dal\u0161\u00ed \u010dinnost. Jejich c\u00edlem je pomoci t\u00edmto zp\u016fsobem lidem, kte\u0159\u00ed nevid\u00ed, nesly\u0161\u00ed nebo jsou paralyzov\u00e1ni https:\/\/www.futurity.org\/holographic-brain-modulator-memories-1748292-2\/<\/a> . Kdyby v\u011bdci nemuseli upravovat neurony tak, aby reagovaly na sv\u011btlo a vkl\u00e1dat do mozku zdroj sv\u011btla, pracovali by z\u00e1rove\u0148 na metod\u011b, jak na d\u00e1lku ovl\u00e1dat lidsk\u00fd mozek a lidsk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. U\u017e od 30. ket minul\u00e9ho stolet\u00ed ale byly zkoum\u00e1ny \u00fa\u010dinky elektromagnetik\u00fdch vln na lidsk\u00fd mozek a v roce 1974 byl zve\u0159ejn\u011bn experiment, p\u0159i kter\u00e9m byly pokusn\u00e9mu subjektu vys\u00edl\u00e1ny pomoc\u00ed pulsovan\u00fdch mikrovln p\u0159\u00edmo do mozku z\u00e1znamy vyslovovan\u00fdch \u010d\u00edslovek od 1 do 9 a ten je rozezn\u00e1val. Vyslovovan\u00e9 \u010d\u00edslovky musely b\u00fdt p\u0159evedeny do mikrovlnn\u00fdch puls\u016f ve frekvenc\u00edch, kter\u00e9 odpov\u00eddaly frekven\u010dn\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed vn\u00edman\u00fdch slov v nervov\u00e9 soustav\u011b https:\/\/www.ncbi.nlm.nih.gov\/pubmed\/1137231<\/a> http:\/\/telepathhero.blogspot.com\/2013\/12\/microwaves-and-behavior-american.html<\/a>. Tvrzen\u00ed, \u017ee zat\u00edm nen\u00ed mo\u017en\u00e9 na d\u00e1lku ovl\u00e1dat \u010dinnost lidsk\u00e9ho mozku je t\u00edmto experimentem z\u00e1sadn\u011b zpochybn\u011bno.<\/p>\n\n\n\n D\u00edky zmapov\u00e1n\u00ed center r\u016fzn\u00fdch mozkov\u00fdch \u010dinnost\u00ed a frekvenc\u00ed vys\u00edl\u00e1n\u00ed nervov\u00fdch impuls\u016f v nich jsou dnes l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 t\u00fdmy schopn\u00e9 pomoci mnoha lidem, kte\u0159\u00ed byli v minulosti z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f neschopn\u00ed norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota. Byly vyto\u0159eny prot\u00e9zy, kter\u00e9 reaguj\u00ed p\u0159\u00edmo na sign\u00e1ly z mozku https:\/\/ieeexplore.ieee.org\/stamp\/stamp.jsp?tp=&arnumber=8082156<\/a>. a umo\u017e\u0148uj\u00ed lidem, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li o kon\u010detiny pou\u017e\u00edvat prot\u00e9z podobn\u00fdm zp\u016fsobem jak\u00fdm zdrav\u00ed lid\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 t\u011blo. Lidem, kte\u0159\u00ed byli ochrnut\u00edm skoro \u00fapln\u011b odd\u011bleni od sv\u011bta umo\u017enila modern\u00ed neurov\u011bda nav\u00e1zat s n\u00edm znovu kontakt. V roce 2006 vlo\u017eili v\u011bdci do mozku mu\u017ee, kter\u00fd \u00fapln\u011b ochrnul, implant\u00e1t, kter\u00fd p\u0159ev\u00e1d\u011bl \u010dinnost jeho mozku do r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edstroj\u016f a umo\u017e\u0148oval mu tak otev\u00edrat e-mail, ovl\u00e1dat televizi a robotickou pa\u017ei. Stejnou metodou dok\u00e1zali ochrnut\u00ed lid\u00e9 i hledat na internetu, hr\u00e1t po\u010dita\u010dov\u00e9 hry https:\/\/www.nytimes.com\/2011\/09\/18\/magazine\/the-cyborg-in-us-all.html?pagewanted=all<\/a> nebo \u0159\u00eddit sv\u00e9 poj\u00edzdn\u00e9 voz\u00edky.<\/p>\n\n\n\n Specializovan\u00fd po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd software dnes u\u017e \u201erozum\u00ed\u201c \u010dinnosti neuron\u016f v mozku natolik, \u017ee je schopn\u00fd reprodukovat to, co vn\u00edm\u00e1me. Kanad\u0161t\u00ed v\u011bdci p\u0159edvedli experiment, p\u0159i kter\u00e9m po\u010d\u00edta\u010d prom\u011bnil elektroencefalografick\u00e9 z\u00e1znamy z mozku lid\u00ed, kte\u0159\u00ed vn\u00edmali n\u011b\u010d\u00ed tv\u00e1\u0159, v podobiznu \u010dlov\u011bka, jeho\u017e tv\u00e1\u0159 pokusn\u00fd subjekt vn\u00edmal http:\/\/www.foxnews.com\/tech\/2018\/02\/26\/this-literally-reads-your-mind-to-re-create-images-faces-see.html<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Stejn\u011b provediteln\u00e1 je i opa\u010dn\u00e1 procedura, kdy jsou data, zpracovan\u00e1 po\u010d\u00edta\u010dem, vys\u00edl\u00e1na do mozku a vytv\u00e1\u0159\u00ed v n\u011bm novou realitu. Implant\u00e1tem do mozku, spojen\u00fdm s kamerou na br\u00fdl\u00edch se da\u0159\u00ed vr\u00e1tit alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 zrak lidem, kter\u00fdm p\u0159estanou fungovat fotoreceptory na s\u00edtnici. Kamera na br\u00fdl\u00edch v tomto p\u0159\u00edpad\u011b obch\u00e1z\u00ed s\u00edtnici a vys\u00edl\u00e1 do implant\u00e1tu elektrick\u00e9 sign\u00e1ly ve fekvenc\u00edch, kter\u00fdm \u201erozum\u00ed\u201c neurony, kter\u00e9 zpracov\u00e1vaj\u00ed zrakov\u00e9 vjemy http:\/\/www.businessinsider.com\/scientists-put-a-bionic-eye-to-the-test-and-it-helped-blind-people-see-again-2015-7<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Tyto objevy u\u017e za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt p\u0159en\u00e1\u0161eny i do pr\u016fmyslu. Japonsk\u00e1 automobilka Nissan za\u010d\u00e1tkem tohoto roku testovala \u010depici s elektrodami, kter\u00e9 \u010dtou reakce mozku \u0159idi\u010de a p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed je do \u0159\u00edzen\u00ed auta. \u0158\u00edzen\u00ed auta je tak schopn\u00e9 prov\u00e1d\u011bt operace, jako je brzd\u011bn\u00ed o 0.2 a\u017e 0,5 vte\u0159iny rychleji, ne\u017e by to dok\u00e1zal \u0159idi\u010d http:\/\/www.news.com.au\/technology\/innovation\/motoring\/motoring-news\/nissan-unveils-technology-that-can-interpret-signals-from-drivers-brains\/news-story\/6ae5b3100c6b41eb3a9fceb2b2b9e06b<\/a> http:\/\/www.news.com.au\/technology\/innovation\/motoring\/motoring-news\/nissan-unveils-technology-that-can-interpret-signals-from-drivers-brains\/news-story\/6ae5b3100c6b41eb3a9fceb2b2b9e06b<\/a> .<\/p>\n\n\n\n V roce 2014 n\u011bkter\u00e9 \u010d\u00ednsk\u00e9 firmy na\u0159\u00eddily sv\u00fdm zam\u011bstnanc\u016fm, aby za\u010dali nosit \u010depice, kter\u00e9 zaznamen\u00e1vaj\u00ed jejich mozkovou \u010dinnost a p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed ji do kancel\u00e1\u0159\u00ed jejich \u0161\u00e9f\u016f, kte\u0159\u00ed se tak dozv\u011bd\u00ed o zm\u011bn\u011b jejich citov\u00e9ho stavu – jestli jejich pod\u0159\u00edzen\u00ed dostali vztek, za\u010dali se b\u00e1t nebo propadli smutku. U \u0159id\u00ed\u010d\u016f vysokorychlostn\u00edch vlak\u016f zase \u010depice sleduj\u00ed, jestli jsou b\u011bhem j\u00edzdy soust\u0159ed\u011bn\u00ed a jestli neus\u00ednaj\u00ed. N\u00e1sledkem takto z\u00edskan\u00fdch informac\u00ed byli n\u011bkte\u0159\u00ed pracovn\u00edci posl\u00e1ni, aby si odpo\u010dinuli jeden den doma http:\/\/www.news.com.au\/lifestyle\/real-life\/china-introduces-artificial-intelligence-thought-police-to-improve-worker-efficiency-military-loyalty\/news-story\/cbd106386c26843229e49ccedb4be218<\/a> .<\/p>\n\n\n\n V\u011bdci v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee se jim poda\u0159\u00ed postupn\u011b zvy\u0161ovat vzd\u00e1lenost p\u0159\u00edstroj\u016f, kter\u00e9 sn\u00edmaj\u00ed \u010dinnost mozku nebo na jeho \u010dinnost p\u016fsob\u00ed. Pou\u017eit\u00ed technologi\u00ed umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00edch d\u00e1lkov\u00fd p\u0159\u00edstup k mozku ov\u0161em nepochybn\u011b otev\u0159e tak\u00e9 cestu k jeho d\u00e1lkov\u00e9mu ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed. U\u017e jsme uvedli, \u017ee mikrovlny pulsovan\u00e9 ve frekvenc\u00edch nervov\u00e9 \u010dinnosti maj\u00ed na mozek stejn\u00fd \u00fa\u010dinek jako magnetick\u00e9 pulsy nebo sv\u011btlo blikaj\u00edc\u00ed ve speci\u00e1ln\u011b upraven\u00e9m mozku.<\/p>\n\n\n\n Propojen\u00edm dvou mozk\u016f pomoc\u00ed elektrod a internetu se v roce 2013 italsk\u00fdm v\u011bdc\u016fm poda\u0159ilo dos\u00e1hnout mezi n\u011bkolika p\u00e1ry dobrovoln\u00edk\u016f mimosmyslov\u00e9 komunikace, kdy se jejich mozkov\u00e9 frekvence synchonizovaly v z\u00e1vislosti na sluchov\u00fdch vjemech, vys\u00edlan\u00fdch do mozku v\u017edycky jednoho z nich. Auto\u0159i tohoto experimentu spekulovali, \u017ee stejn\u00e9ho propojen\u00ed dvou mozk\u016f by mohlo b\u00fdt dosa\u017eeno pomoc\u00ed tzv. kvantov\u00e9ho propleten\u00ed, tj. situace kdy dv\u011b skupiny \u010d\u00e1stic jsou takzvan\u011b nelok\u00e1ln\u011b propojeny a imituj\u00ed sv\u00e9 reakce bez ohledu na to, jak\u00e1 je mezi nimi vzd\u00e1lenost. Podle jejich hypot\u00e9zy by bylo mo\u017en\u00e9: \u201espojit dv\u011b mysli a n\u00e1sledn\u011b dva mozky jako komplement\u00e1rn\u00ed \u010d\u00e1sti jedin\u00e9ho syst\u00e9mu a studovat jejich vz\u00e1jemn\u00e9 reakce na d\u00e1lku bez jak\u00fdchkoli klasick\u00fdch propojen\u00ed\u201c https:\/\/papers.ssrn.com\/sol3\/papers.cfm?abstract_id=2423852<\/a> https:\/\/papers.ssrn.com\/sol3\/papers.cfm?abstract_id=2444760<\/a>.<\/p>\n\n\n\n V leto\u0161n\u00edm roce byl na Sv\u011btov\u00e9 ekonomick\u00e9 f\u00f3rum v Davosu p\u0159izv\u00e1n i historik Juval Noah Harari. Redaktorka britsk\u00e9ho den\u00edku Financial Times, kter\u00e1 jeho p\u0159edn\u00e1\u0161ku uv\u00e1d\u011bla, zd\u016fraznila, \u017ee nen\u00ed obvykl\u00e9, aby byl mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btov\u00e9 politiky a ekonomy p\u0159izv\u00e1n i historik. Juval Noah Harari ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ce varoval p\u0159ed vznikem nov\u00e9 totality, zalo\u017een\u00e9 na ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch mozk\u016f, ke kter\u00e9 by mohlo doj\u00edt u\u017e v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generaci. \u201eJakmile jsou [elit\u00e1m] zn\u00e1m\u00e9 algorytmy [elektrick\u00fdch sign\u00e1l\u016f v mozku], kter\u00e9 n\u00e1m rozum\u00ed l\u00e9pe ne\u017e my sami, budou moci p\u0159edpov\u011bd\u011bt m\u00e9 touhy, manipulovat m\u00e9 city a dokonce rozhodovat m\u00edsto m\u011b. A kdy\u017e nebudeme dost opatrn\u00ed, m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00fdsledkem n\u00e1stup digit\u00e1ln\u00edch diktatur. Ve 21. stolet\u00ed m\u016f\u017eeme b\u00fdt zotro\u010deni digit\u00e1ln\u00edmi diktaturami\u201c \u0159ekl Harari http:\/\/www.ynharari.com\/wef2018<\/a>. Podobn\u011b se v dubnu na konferenci v Las Vegas vyj\u00e1d\u0159ila badatelka stanfordsk\u00e9 univerzity v oboru neurologie a \u0161\u00e9fka v\u00fdzkumu firmy Dolby Labs, Poppy Crumov\u00e1. \u0158ekla: \u201eVa\u0161e p\u0159\u00edstroje budou o v\u00e1s v\u011bd\u011bt v\u00edc, ne\u017e vy sami. Mysl\u00edm, \u017ee je t\u0159eba, abychom se zamysleli nad t\u00edm, jak [tato data] budou pou\u017eita\u201c http:\/\/www.dailymail.co.uk\/sciencetech\/article-5611645\/Future-devices-let-companies-scan-body-detect-mood-health.html<\/a> .<\/p>\n\n\n\n V\u011bdci z university v Kalifornii vyvinuli p\u0159\u00edstroj, kter\u00fd dok\u00e1\u017ee zaznamen\u00e1vat vlny z mozku, nach\u00e1zet v n\u00edch anal\u00fdzou souhl\u00e1sky a samohl\u00e1sky a p\u0159etv\u00e1\u0159et tak na\u0161e my\u0161lenky na slova. Ochrnut\u00fd \u010dlov\u011bk by tak mohl ps\u00e1t, ani\u017e by pou\u017e\u00edval kl\u00e1vesnici nebo dokonce pomoc\u00ed syntez\u00e1toru mluvit. P\u0159esnost tohoto p\u0159\u00edstroje zat\u00edm dos\u00e1hla 90%. V\u011bdci v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee b\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch p\u011bti let se poda\u0159\u00ed vyvinout chytr\u00fd telefon, ke kter\u00e9mu by tento p\u0159\u00edstroj mohl b\u00fdt p\u0159ipojen. P\u0159\u00edstroj by samoz\u0159ejm\u011b odhaloval i utajovan\u00e9 my\u0161lenky https:\/\/www.researchsnipers.com\/device-that-translates-your-thoughts-in-to-words-will-be-in-smar<\/a> https:\/\/www.ncbi.nlm.nih.gov\/pmc\/articles\/PMC3497935\/<\/a> .<\/p>\n\n\n\n Spole\u010dnosti Apple a Samsung ve skute\u010dnosti u\u017e maj\u00ed prototypy elektroencefalografick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 je mo\u017en\u00e9 si nasadit na hlavu a kter\u00e9 jsou schopn\u00e9 p\u0159ed\u00e1vat do t\u011bchto nov\u00fdch typ\u016f chytr\u00fdch telefon\u016f mozkov\u00e9 vlny a o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e9 propojen\u00ed s mozkem postupn\u011b nahrad\u00ed i u po\u010d\u00edta\u010d\u016f kl\u00e1vesnici, dotykov\u00e9 displeje, my\u0161i a hlasov\u00e9 p\u0159\u00edkazy https:\/\/lsspjournal.springeropen.com\/articles\/10.1186\/s40504-017-0050-1<\/a>.<\/p>\n\n\n\n V USA dok\u00e1zali v\u011bdci v roce 2013 rozli\u0161it podle jejich mozkov\u00e9 \u010dinnosti demokraty od republik\u00e1n\u016f a v roce 2016 dok\u00e1zali pomoc\u00ed magnetick\u00e9 stimulace mozku zp\u016fsobit, \u017ee pokusn\u00e9 subjekty byly otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed v\u016f\u010di kritice jejich vlasti, ne\u017e ty, kter\u00e9 magnetick\u00e9 stimulaci mozku nebyly vystaveny https:\/\/lsspjournal.springeropen.com\/articles\/10.1186\/s40504-017-0050-1<\/a> . Pokud lid\u00e9 otev\u0159ou p\u0159\u00edstup do sv\u00fdch mozk\u016f po\u010d\u00edta\u010d\u016fm a chytr\u00fdm telefon\u016fm, nebude nijak obt\u00ed\u017en\u00e9, aby informace z jejich mozk\u016f sb\u00edraly i zpravodajsk\u00e9 agentury, kter\u00e9 bez velk\u00fdch probl\u00e9m\u016f najdou i zp\u016fsoby jak \u010dinnost lidsk\u00fdch mozk\u016f manipulovat tak, aby vyhovovala vl\u00e1d\u00e1m, kter\u00e9 je \u0159\u00edd\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V dubnu roku 2017 zve\u0159ejnili v\u011bdec v oboru neuroetiky z university v Basileji Marcello Ienca a pr\u00e1vn\u00edk se zam\u011b\u0159en\u00edm na lidsk\u00e1 pr\u00e1va v univerzity v Zurichu Roberto Andorno v odborn\u00e9m \u010dasopise Life Sciences, Society and Policy (V\u011bdy o \u017eivot\u011b, spole\u010dnost a politika) https:\/\/www.theguardian.com\/science\/2017\/apr\/26\/new-human-rights-to-protect-against-mind-hacking-and-brain-data-theft-proposed?CMP=share_btn_fb<\/a> \u010dl\u00e1nek \u201eNa cest\u011b k nov\u00fdm lidsk\u00fdm pr\u00e1v\u016fm ve v\u011bku neurov\u011bdy a neurotechnologie\u201c https:\/\/lsspjournal.springeropen.com\/articles\/10.1186\/s40504-017-0050-1<\/a>, ve kter\u00e9m vyz\u00fdvali, aby byly zah\u00e1jeny pr\u00e1ce na z\u00e1konech, kter\u00e9 by chr\u00e1nily lidsk\u00e9 pr\u00e1vo na svobodu a dal\u0161\u00ed lidsk\u00e1 pr\u00e1va p\u0159ed zneu\u017eit\u00edm technologi\u00ed, kter\u00e9 otev\u00edraj\u00ed p\u0159\u00edstup do lidsk\u00e9ho mozku. V \u010dl\u00e1nku psali: „lidsk\u00e1 mysl je… posledn\u00edm \u00fato\u010di\u0161t\u011bm osobn\u00ed svobody a sebeur\u010den\u00ed“ a „v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed nebo technick\u00e1 z\u00e1ruka nechr\u00e1n\u00ed mozkov\u00e1 data p\u0159ed stejn\u00fdm dolov\u00e1n\u00edm dat a metodami pronik\u00e1n\u00ed do soukromi, jak\u00e1 se pou\u017e\u00edvaj\u00ed u jin\u00fdch druh\u016f informac\u00ed“.<\/p>\n\n\n\n V \u010dl\u00e1nku upozor\u0148ovali na to, \u017ee p\u0159\u00edstup do lidsk\u00e9ho mozku by mohl b\u00fdt vyu\u017e\u00edv\u00e1n i k reklam\u011b a \u017ee spole\u010dnosti jako Google, Disney, CBS a Frito-Lay u\u017e vyu\u017e\u00edvaj\u00ed slu\u017eeb neuromarketingu k m\u011b\u0159en\u00ed z\u00e1kaznick\u00fdch preferenc\u00ed a p\u016fsoben\u00ed jejich reklam na z\u00e1kazn\u00edky, \u017ee neuromarketingov\u00e9 spole\u010dnosti EmSense, Neurosense, MindLab International a Nielsen pou\u017e\u00edvaj\u00ed rutinn\u011b technik anal\u00fdzy nervov\u00e9 \u010dinnosti k anal\u00fdz\u00e1m chov\u00e1n\u00ed z\u00e1kazn\u00edk\u016f a p\u0159edpov\u011bd\u00edm jejich chov\u00e1n\u00ed a dokonce i k jeho ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Marcello Ienca a Roberto Andorno ve sv\u00e9m \u010dl\u00e1nku upozornili tak\u00e9 na to, \u017ee jsou u\u017e testov\u00e1ny detektory l\u017ei, zalo\u017een\u00e9 na anal\u00fdze nervov\u00e9 \u010dinnosti, jejich\u017e \u00fa\u010dinnost dosahuje 90% a \u017ee jejich pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed by zpochybnilo pr\u00e1vn\u00ed principy, podle kter\u00fdch podez\u0159el\u00fd nemus\u00ed sv\u011bd\u010dit s\u00e1m proti sob\u011b.<\/p>\n\n\n\n Auto\u0159i tak\u00e9 nevynechali skute\u010dnost, \u017ee v\u00fdzkumem mozku se zab\u00fdvaj\u00ed i zpravodajsk\u00e9 a arm\u00e1dn\u00ed agentury a \u017ee z minulosti jsou zn\u00e1my p\u0159\u00edpady, kdy byly p\u0159i v\u00fdzkumu p\u016fsoben\u00ed chemik\u00e1li\u00ed na mozek, pou\u017e\u00edv\u00e1ni k experiment\u016fm lid\u00e9, kte\u0159\u00ed o t\u011bchto experimentech nebyli informov\u00e1ni. Nar\u00e1\u017eeli z\u0159ejm\u011b na to, \u017ee na sv\u011bt\u011b dnes \u017eije n\u011bjak\u00fdch 30.000 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si st\u011b\u017euj\u00ed, \u017ee jsou t\u00edmto zp\u016fsobem mu\u010deni nebo manipulov\u00e1ni. Podle odhadu New York Times jich jen v USA \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 10.000. New York Times je ov\u0161em ozna\u010dily za du\u0161evn\u011b nemocn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n Jak vypl\u00fdv\u00e1 z \u010dl\u00e1nku Marcello Ienca a Roberto Andorna, mezi pr\u00e1vn\u00edmi odborn\u00edky prob\u00edhaj\u00ed diskuse na t\u00e9ma ochrany lidsk\u00e9ho mozku a t\u00edm i lidsk\u00e9 svobody p\u0159ed pou\u017eit\u00edm neurotechnologi\u00ed u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Jeden z nich dosp\u011bl k n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed formulaci: „pr\u00e1vo na svobodu ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho vlastn\u00edho v\u011bdom\u00ed a elektrochemick\u00fdch my\u0161lenkov\u00fdch proces\u016f je nezbytn\u00fdm z\u00e1kladem pro jakoukoli dal\u0161\u00ed svobodu“.<\/p>\n\n\n\n V letech 2016 a 2017 \u017e\u00e1dalo 10 evropsk\u00fdch organizac\u00ed Evropskou komisi, aby se v Evropsk\u00e9 unii za\u010dalo pracovat na z\u00e1konech, kter\u00e9 by zakazovaly elektromagnetick\u00e9 z\u00e1sahy do fungov\u00e1n\u00ed lisk\u00e9ho organismu a mozku https:\/\/proevropu.com\/otevreny-dopis-evropske-komisi\/<\/a> . Evropsk\u00e1 komise reagovala tvrzen\u00edm, \u017ee podobn\u00e9 z\u00e1kony nespadaj\u00ed do jej\u00ed kompetence a \u017ee mus\u00ed b\u00fdt vytv\u00e1\u0159eny v jednotliv\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1tech EU separ\u00e1tn\u011b. Vytvo\u0159en\u00edm t\u011bchto z\u00e1kon\u016f by se tedy m\u011bla zab\u00fdvat \u010desk\u00e1 vl\u00e1da, jakkoli je evidentn\u00ed, \u017ee by v\u011bci bylo daleko prosp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, kdyby tyto z\u00e1kony byly vytvo\u0159eny na celoevropsk\u00e9 \u00farovni.<\/p>\n\n\n\n Nem\u016f\u017ee b\u00fdt sporu o tom, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e9le budou sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy odkl\u00e1dat vytvo\u0159en\u00ed t\u011bchto z\u00e1kon\u016f, t\u00edm v\u00edce se budou p\u0159ibli\u017eovat k vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 totality, zalo\u017een\u00e9 na d\u00e1lkov\u00e9m ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010dinnosti mozk\u016f ob\u010dan\u016f. Je ale ot\u00e1zka, jestli se ob\u010dan\u00e9 za\u010dnou proti vzniku t\u00e9to totality br\u00e1nit d\u0159\u00edv ne\u017e jim jejich vl\u00e1dy ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee \u010dinnost jejich mozk\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt ovl\u00e1d\u00e1na pulsovan\u00fdmi mikrovlnami, vys\u00edlan\u00fdmi nap\u0159\u00edklad pomoc\u00ed syst\u00e9mu ant\u00e9n mobiln\u00edch oper\u00e1tor\u016f. V tomto sm\u011bru z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u0161echno z\u00e1visl\u00e9 na vl\u00e1d\u00e1ch.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" USA i Evropsk\u00e1 unie investuj\u00ed v posledn\u00edch letech miliardy dolar\u016f a eur do v\u00fdzkumu lidsk\u00e9ho mozku. D\u00edky tomu jsou p\u0159esn\u011b zn\u00e1ma m\u00edsta v mozku, kter\u00e1 \u0159\u00edd\u00ed \u010dinnost r\u016fzn\u00fdch t\u011bl\u011bsn\u00fdch org\u00e1n\u016f i kde se odehr\u00e1vaj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed mozkov\u00e9 \u010dinnosti jako jsou my\u0161lenky nebo \u0159e\u010d. Zn\u00e1my jsou i frekvence vys\u00edlan\u00ed nervov\u00fdch sign\u00e1l\u016f, kter\u00e9 r\u016fzn\u00fdm \u010dinnostem v lidsk\u00e9m mozku … <\/p>\n